|
|
Family policy of the Great Coalition in Germany (2005 - 2009)
Pištorová, Tereza ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Baštová, Petra (oponent)
Spolková republika Německo patří k zemím s nejnižší porodností v Evropě, přičemž míra úhrnné plodnosti se zde od 70. let 20. století pohybuje mezi hodnotami 1,3 a 1,4 dětí na jednu ženu. Předložená práce "Rodinná politika velké koalice v SRN v letech 2005-2009" se zabývá opatřeními Spolkového ministerstva pro rodinu, seniory, ženy a mládež přijatými pod vedením Ursuly von der Leyenové a jejich vlivem na porodnost a další ukazatele jako zaměstnanost matek a riziko chudoby. V tomto období došlo ke změně koncepce rodinné politiky směrem ke skandinávskému modelu, který úspěšně podporuje slaďování rodinného a profesního života. V práci jsou analyzovány důsledky zavedení ročního rodičovského příspěvku, jehož výše je závislá na předchozím příjmu a jenž je v případě vystřídání obou rodičů prodloužen o dva měsíce. Druhým zkoumaným opatřením je masivní podpora mimorodinné péče o děti do tří let. Práce ukazuje, že míra úhrnné plodnosti zatím nezaznamenala výraznější změnu, došlo ale k zastavení poklesu specifické plodnosti vysokoškolsky vzdělaných žen a zvýšení zaměstnanosti matek. Celkové důsledky však bude možné komplexně hodnotit teprve v delším časovém horizontu.
|
|
|
Family policy of the Great Coalition in Germany (2005 - 2009)
Pištorová, Tereza ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Baštová, Petra (oponent)
Spolková republika Německo patří k zemím s nejnižší porodností v Evropě, přičemž míra úhrnné plodnosti se zde od 70. let 20. století pohybuje mezi hodnotami 1,3 a 1,4 dětí na jednu ženu. Předložená práce "Rodinná politika velké koalice v SRN v letech 2005-2009" se zabývá opatřeními Spolkového ministerstva pro rodinu, seniory, ženy a mládež přijatými pod vedením Ursuly von der Leyenové a jejich vlivem na porodnost a další ukazatele jako zaměstnanost matek a riziko chudoby. V tomto období došlo ke změně koncepce rodinné politiky směrem ke skandinávskému modelu, který úspěšně podporuje slaďování rodinného a profesního života. V práci jsou analyzovány důsledky zavedení ročního rodičovského příspěvku, jehož výše je závislá na předchozím příjmu a jenž je v případě vystřídání obou rodičů prodloužen o dva měsíce. Druhým zkoumaným opatřením je masivní podpora mimorodinné péče o děti do tří let. Práce ukazuje, že míra úhrnné plodnosti zatím nezaznamenala výraznější změnu, došlo ale k zastavení poklesu specifické plodnosti vysokoškolsky vzdělaných žen a zvýšení zaměstnanosti matek. Celkové důsledky však bude možné komplexně hodnotit teprve v delším časovém horizontu.
|
host ::
RSS.